Realize

24. srpna 2017 v 11:40 | Carol |  FanFikce
Ahoj, tak jsem přicházím s dalším OneShotem! Omlouvám jsem, vím, že pozdě... Tak nějak jsem zapomněla, co bylo včera za den, ale opravdu myslím lidi. Jenom mi to teď nevyšlo.
Dnešní OneShot je s Taem a je hetero, tak doufám, že si přečte aslespoň někdo. Samozřejmě vás nenutím :) Sama si pamatuju dny, kdy jsem četla jenom bromance, ale teď se zase snažím být otevřená všem orientacím :)
Tak si čtení užijte, taky sem dneska do zhruba hodiny přidám do Výkecu něco, co byste měli vědět, protože jste mí věrní čtenáři :)
| OneShot | České/Czech | FanFikce | Huang Zitao | Pairing: Tao x you | hetero | By Carol |


Znám se s ním už léta. Chodili jsme na stejnou školu a teď chodíme i do stejné práce. Z Číny nás přeložili sem do Koreji, kvůli našemu módnímu marketingu, který je velmi úspěšný. My dva si taky vedeme dobře, teda aspoň jako přátelé… Už delší dobu k němu cítím něco víc, proto jsem taky souhlasila s touto prací. Tao měl být model a já marketingový manažer, ale tuto práci jsem předala jemu. Teď už jsem jen jeho asistentka. Manažerem se stal, protože chtěl být blíže k ženě, do které se zamiloval. Manažerce módního týmu. Je nezbytné, aby tyto dva týmy pracovaly spolu, takže se mu to vyplatilo. Po několika týdnech se dokonce dali i dohromady, jenže poslední dobou jejich vztah značně upadá. Oba týmy mají víc a víc práce, navíc přišel do módního týmu nováček, který se do paní manažerky zakoukal. Někdy je vážně těžké vyrovnat se se svou špatnou a dobrou stránkou. Chci říct, že Taovi přeju jeho vztah, ale radši bych byla já na místě vedle něj. Jenže teď se za takové myšlenky cítím provinile… Každý den na sebe nemají čas, občas Tao přijde domů po velké hádce. Bydlím s ním, pro Naru jsem nikdy nebyla hrozbou, brala mě jako jeho sestru a on vlastně taky.
" Jsi doma?" kuňkla jsem, když přišel z práce. Nevypadalo to, že se dnes hádali, byl unavený. Řekla bych, že můj stav byl teď horší, jak fyzický, tak psychický. Pracovala jsem dnes doma, ale v určitou chvíli byla otevřená láhev vína, ani nevím, co se stalo. Skončilo to poloprázdnou lahví a já se nemohla pohnout z gauče. Horko těžko jsem držela vědomí, pomalu jsem usínala. Kdo ví, proč jsem najednou začala pít, možná z toho zatraceného pocitu viny… Dál si už jen pamatuji jeho rozmazanou postavu…
Probrala jsem se ráno ve své posteli, musel mě sem včera v noci odnést. Chtěla jsem si sednout, ale do hlavy mi vystřelila palčivá bolest. Neměla jsem pít! Chytla jsem se za hlavu. Nasoukala jsem se do domácích tepláků s pohodlnou mikinou, no a co, že se potom budu muset převléct do pracovního? Ráno chci být taky v pohodlném.
První mou zastávkou byla kuchyň, protože koupelna už byla zabraná. Začala jsem dělat snídani. Mé myšlenky byly depresivní, nejen z kocoviny. Připadala jsem si čím dál víc nefér, proč s ním nemůžu být já? Proč mě považuje jen za kamarádku? Nemůžu pro něj znamenat něco víc? Talíře se snídaní přistávaly na stole, taktéž hrníčky s čaji. Z ničeho nic mě objaly dvě silné paže. Předpokládám, že ze sebe vydávám auru špatné nálady, protože tohle je už od střední způsob, jak uklidnit toho druhého, nebo přinést dobrou náladu. Jen náš způsob. Přiznávám se, už dlouho jsem tohle gesto neudělala, bála jsem se, že se tak projeví mé pravé city k němu. I přesto, že tohle gesto normálně uklidňovalo, v tuhle chvíli mě to dokázalo ještě víc naštvat. Nemá ponětí, co to se mnou dělá! Zvlášť, když je bez trička.
" Na tohle nemám náladu." Okamžitě jsem se vyvlékla ze sevření, vykašlala jsem se i na snídaní.
" Co snídaně?" zeptal se starostlivě Tao, aspoň že se zajímá o tohle, když ne o mé city.
" Zapomněla jsem na čas, nestíhám!" zavolala jsem z pokoje při převlíkání.
Už tak nemůžu dál, měla bych na tuto jednostrannou lásku zapomenout. Co si to vůbec nalhávám? Nikdy mě jako ženu neviděl a nejsem taková husa, abych se hned začala oblíkat sexy, atd. Tohle dělají jen ve filmech, ovšem z nějakého záhadného důvodu se hlavní hrdina do té holky zabouchne. Aspoň většinou. Aach, kde je ta láska z pohádky, nad kterou jsem snila jako malá? Kam se poděla všechna ta fantasie? Zmizela. Úplně. Nezbylo ani zrníčko toho, čeho si každé dítě váží, když je malé, nebo taky teenager. Podle mého, čím víc stárnu, tím víc vidím jen realitu. Žádný princ na bílém koni ve zbroji, jen chlapi v saku.
V práci je dnes rušno. Byla jsem poslána vyhledat muže, který založil nový typ módy pro seniory. Jako vždy tady je ale háček, odmítá se mnou komunikovat. Jsem tady s pár dalšíma lidma, včetně nováčka z módního týmu. Padla jsem si s ním do oka, je to celkem sympaťák, fajn kámoš. Taky si neví rady, oba jsme zoufalí.
" Dobrá tedy, přistoupím na vaše podmínky, slečno. Vy ale musíte vyhrát souboj v alkkagi, proti mně." Vylezlo nakonec ze starce. Byla jsem v šoku, tuhle hru jsem nikdy nehrála. Cvrnknout jedním prstem do kamínku, abych vyřadila kamínek jiné barvy druhého hráče. Co bych ale neudělala pro práci!
" Dobrá, ale když vyhraju, musíte nám pomoct." Rozhodla jsem se, ostatní na mě hleděli jako na ducha. Nedivím se jim, taky bych hleděla.
Během hry přijel dokonce i Tao. Byl velmi překvapený, když mě viděl se smát. Upřímný smích už jsem neměla několik let, víc jsem pracovala, než se bavila. Cítila jsem jeho pohled na sobě, věnoval mi více pozornosti, než kdy před tím. Byl to nádherný pocit! Ještě nádhernější pocit byl, když jsem vyhrála. V návalu radosti jsme se silně obejmuli, měla jsem možnost vdechnout vůni jeho parfému. Jedna věc mě dostávala do kolen, ten parfém dostal ode mě! Dala jsem mu ho k narozeninám tento rok. S pomocí starce jsme dostali nabídku na obrovský prodej našeho zboží, nabídka měla trvat šest týdnů. Tahle šance nesměla přijít nazmar!
Uběhlo pět týdnů, práce šlapala jako hodinky. Úspěšnost byla naprosto stoprocentní. Jedna věc měla však úspěšnost nulovou. Taův vztah. Rozešli se po obrovské hádce. Přišel domů naprosto frustrovaný. Když má blbou náladu, neměl by se k němu nikdo přiblížit, protože v tu chvíli měl auru vraha. Šel do kuchyně, kde si napustil ledovou vodu do sklenice. Hned jak ji vypil, třískl sklenicí o zem. Rukama se opřel o linku, v očích mu hrály strašidelné jiskřičky. Přesto jsem se odvážila jít k němu a udělat ten uklidňující způsob, jen pro nás dva. Od maturity jsem to nikdy neudělala, proto jsem si připadala trochu trapně, stisk jsem ovšem zesílila. Opět z něj sálala vůně mého dárku, znovu jsem vdechla vůni. Bez mého vědomí se mi spustily slzy, během chvilky začaly máčet jeho košili, ale teď to bylo jedno. Všechno na čem mi teď záleželo bylo, že ho musím uklidnit za každou cenu.
Nevím, jak dlouho jsme tak stáli, ale brzy se Tao otočil ke mně.
" Už nejsi naštvaný?" zeptala jsem se ho se slzami v očích. Bylo mi to už jedno, možná už si uvědomil, jak se cítím. Podle pohledu v jeho očích, bych to asi i usoudila, jenže kdo ví, co se mu teď honilo hlavou.
" Jak bych mohl? Jsem na sebe naštvaný za dvě věci: První je, že si nedokážu vážit toho, co mám a druhá…" nedořekl větu, místo toho se ke mně sehnul a jemně mě políbil na rty. Srdce mi najednou poskočilo překvapením. V jednom polibku bylo tolik citu! Nečekala bych, že bude líbat takhle. Vždycky jsem si to představila tvrdě a… vášnivě…
" Druhá je, že jsem příliš slepý na to, abych si uvědomil, co všechno si pro mě dělala." Odtáhl se ode mě, s několika kroky ode mě odcházel. Byla jsem najednou zmatená, co se děje? Brzy však přišel s láhví vína, kterou pozvedl.
" Dáme si tentokrát spolu? Už nemusíš pít sama, budeme pít spolu." Andělsky se usmál, já ale pořád nějak nechápala situaci.
" Co?" pootočila jsem hlavu na bok, vážně jsem byla mimo.
" Před tím, jak ses přiopila a já tě bral do pokoje, tak… Tak ses mi vyznala. Chvíli mi trvalo všechno si ujasnit, uvědomit si, jak se cítím já k tobě. A-a-…" začal rychle vysvětlovat, plácal pátý přes devátý, tak jsem ho přerušila.

" Takže, když udělám tohle." přišla jsem k němu a políbila ho " Co uděláš ty?" na odezvu jsem moc dlouho nečekala, přisál se na mé rty. Tentokrát ale dravě. Víno bylo dávno zapomenuto, náš cíl teď byla jeho ložnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 24. srpna 2017 v 21:35 | Reagovat

I když hetero povídky nevyhledávam, tak tohle se mi moc líbilo. Děkuju...

2 Mentalyil | Ellin~ Mentalyil | Ellin~ | Web | 9. září 2017 v 18:19 | Reagovat

Tý ej ou! Dlouho jsem nečetla nic s Taem a tohle mi přišlo vhod.
Tao is so sweeet! Až na tu skleničku, tu snad uklidí dřív, než si o ní někdo rozřízne nohu pf.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama