Jak na tom vlastně jsem?

2. ledna 2018 v 14:34 | Carol |  Výkec
| Výkec | By Carol |


Takže ještě jednou a tentokrát na blog:

Štastný nový rok 2018!!!


Máme tady další číšlo a jsme opět o rok starší. Cítíte se na to? :D Dobře konec srandy...

Do nového roku vám všem přeju hodně štěstí a zdraví, lásky a peněz (ono se to nezdá, ale bez nich bychom byli v háji), správných rozhodnutí (i ta špatná někdy stojí za to) a pohody. My to přece všichni dáme! Nejsme žádné padavky!^^

Pro výkec jsem se rozhodla z jednoho prostého důvodu. O tom vám určitě řekne už jenom samotný nadpis tohoto článku. Jak na tom vlastně jsem a proč jsem sem nepřidala nic už od září?

Odpověď je vcelku prostá. Slíbila jsem, že nebudu lhát a nebudu se vymlouvat. Takže s pravdou ven. Nevím, jak dlouho tenhle článek budu psát, ale řekněme, že tohle bude taková "hodina pravdy".

Od září jsem sice neměla moc čas, to je pravda, takže jsem jenom četla (ostatní blogy, wattpad, turmblr, aff). Ale čas jsem měla zhruba kolem listopadu, kdy jsem začala psát, jenomže anglicky. Proč anglicky? Není to proto, že to lidi více čtou. Ne. Alespoň to není jenom v tomhle. Samozřejmě každého těší, když se jeho práce líbí co nejvíce lidem. Byla bych hloupá, kdybych nebyla polichocena. Anglicky píši, protože mě to více baví a jsem v tom lepší, než v češtině. Nicméně se chci k češtině opět vrátit a možná přeložit nějaké práce.

Seznam příběhů v angličtině, které jsem napsala je zde (tumblr - hl. stránka just-a-geek-named-carol):

seznam příběhů

Za chvilku sem přidám úryvek z jedné z těch povídek. Kdyby se čirou náhodou někomu líbila, možná bych ji začala překládat i do češtiny. Ovšem zatím mám jenom dvě kapitoly a chystám se psát třetí. Jedná se o fan fikci Marvel, avšak je to opět crossover/alternative universe, takže tam jsou jenom Marvel postavy. Není to ze stejného prostředí. Nemuselo by to v tom případě nikoho odradit. I kdyby byl sebemenší zájem, budu ji sem přidávat. Stačil by jeden člověk.

The chosen one/Vyvolená

Popis: Obyčejná dívka, která se stala princeznou. Během pár život se tvůj život změní. Kdo ví, jestli k lepšímu nebo k horšímu. Ale to brzy zjistíš. Pochopíš, proč ses ve skutečnosti ze dne na den stala princeznou. Všechno bude tak jasné a něco víc danou situaci ještě víc zkomplikuje. Láska.

Jak už možná některým z vás došlo, jedná se o historickou povídku. Je to můj první pokus na tento žánr a nápad se mi opravdu celkem dost líbí (na to, že jsem autor).
Samozřejmě, jste si všichni nejspíše všimli jednoho důležitého detailu. Jedná se o druhou osobu, ve které píšu. Spousta čtenářů si totiž rádo představuje sebe jako hlavní hrdinku příběhů.

Ostatní povídky v seznamu jsou také celkem populární, takže kdyby někdo měl zájem si trochu počíst v angličtině - popřípadě se mě zeptat, abych přeložila do češtiny - nebudu s tím mít problém.

Opravdu mě celkem mrzí, že tento blog tak trochu upadl do zapomění. Ale ne čtenářů, nýbrž nás autorů. Pokusím se najít co nejvíce času, abych alespoň přidávala novinky ze svého, hudebního, televizního atd. života. Tento blog přece jenom nedělám pro ostatní, ale pro sebe. Abych si sem mohla vypsat své pocity, nebo přidávat sem povídky, ve kterých jsou mé pocity.

Ale brečením nad ztraceným časem nic nevyřeším, že? Jak bych taky mohla...

Čím bych se tady ještě vykecala... Oooh! No jasně - začala jsem si psát, tzv. bucket list (= list přání). Lidé si ho normálně dělají na celý život. Jako co by chtěli za svůj život udělat, čeho by chtěli dosáhnout, atd. Já si to vymyslela trochu jinak. Můj bucket list bude pro rok 2018. Co bych za tento rok chtěla podnikout a čeho bych chtěla dosáhnout. Jsou tam většinou takové normální věci, které si někdo dává jako předsevzetí (např. budu se snažit ve škole, budu toho pro sebe dělat víc, budu se chovat společensky a bla bla bla). Mezi tyto blbůstky jsem si tam přiřadila i pár věcí ohledně mého autorského já. Chtěla bych dokončit Fateful Auction jako knihu. Pravděpodobně pořád anglicky, ale ne jako fan fikci. Už bych ji chtěla dodělat s originálníma postavama. Ráda bych dokončila nějaké kapitolové fan fikce, na kterých pracuju a nerada bych to odkládala. The chosen one patří mezi ně. Takže asi takhle.

Klasicky, bych mohla říct, jak jsem si užila Vánoce. A protože mám dobrou náladu, tak by se na konci tohoto výkecu mohlo objevit pár mých fotek za rok 2017.

Začneme tedy vánoci. Hmm... Co já bych řekla? No, už nejsem malé dítě, takže vánoce pro mě nejsou o dárkách. Vánoce pro mě znamenají rodinnou pohodu a relaxování. Vlastně ne... Tohle by to mělo znemanat :D Tento rok pro mě rodinná pohoda znamenala, běhaní od přibuzných k příbuzným (což mě celkem i bavilo) a relaxování znamenalo přecpávání. Pokud to mělo znamenat přesně tohle, nebudu nikomu nic namítat :D

S dárky jsem samozřejmě spokojená. Protože už tak nejde o to, co přesně jsem dostala, ale jde o to, že na mě spousta skvělých lidí myslí a já myslím na ně. Víc než přijímání dárků jsem si užila dávání dárků a koukat na reakce díky nim. Tohle bylo víc uspokojující a prostě baječný.

Kdybych měla říct, z čeho mám největší radost, jako z dárků, řekla bych ta úžasná huňatá deka; přípravky na vlasy, kterou jsou fakt super; knížka, na kterou jsem se opravdu těšila; a šála od mého bratra. Tyto dárky u mě vyvolali největší pocity. Ale za všechny jsem úplně nejvíce vděčná :3

No, vypadá to, že přišel čas na slíbené fotky...


Prostřední fotka je z Rumunska, kde jsem se nacházela v listopadu. Byla jsem účastnicí projektu Erazmus plus.

hrad Bran, známý také jako Dráculův.

Kvalita fotek není nejlepší, ale co čekat of facebooku, že?

Tímto se s vámi a dnešním výkecem loučím.

~ Carol
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | E-mail | 2. ledna 2018 v 16:54 | Reagovat

Naprosto krásně a procítěně napsáno,potěšilo mne to si přečíst.
Děkuji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama